Blog

Paměť je velmi důležitá pro naše zdraví i pro zdraví našeho mozku. Nejvíce se rozvíjí samozřejmě v dětství, kdy ji nejvíce používáme – ukládáme do ní informace, které se učíme od rodičů, přátel, ve škole a celkově v rámci každodenního života. Paměť je trénovaná po celé dětství i dospívání, protože je zkrátka nejvíce spojena se školní docházkou.
Co však potom, v rámci střední a pozdní dospělosti, kdy se točíme se stereotypu práce, rodina, a jiné povinnosti a starosti, které zaplňují naši mysl?

Naše paměť nejvíce selhává tehdy, když si máme zapamatovat nějaká čísla, tváře, jména nebo jiná fakta – což paradoxně potřebujete uložit nejčastěji. Abychom byli schopni zapamatovat si vše, co je potřeba a vybavit si konkrétní informaci z dlouhodobé paměti, musíme zefektivní zejm. tu krátkodobou. Oblast krátkodobé paměti je místo, kde se informace přicházející z našich senzorických zdrojů (smyslů) třídí, a kde se rozhoduje o tom, zda informace bude zpracována a uložena do dlouhodobé paměti pro příští použití.

Kapacita toto krátkodobého uložení je 5 – 9 informací při jednom vjemu, v průměru tedy 7 informací. Není v našich silách změnit nastavení této kapacity, můžeme však zlepšit ukládání informací, a sice zlepšit komunikaci mezi jednotlivými paměťovými oblastmi. Mnemotechnické pomůcky nám danou informaci buď učiní více atraktivní nebo jí dají určitý specifický význam před tím, než ji budeme ukládat.
Dvě nejdůležitější mnemotechnické pomůcky:
·         Asociace
Danou informaci si spojíme s jinou a vytvoříme mezi nimi nějaké spojení – např. nějaký příběh nebo cokoli, co se nám bude dobře pamatovat. Zde platí pravidlo, že čím více je asociace nebo příběh zábavnější a absurdnější, tím lépe si jej zapamatujeme.
·         Vizualizace
Představíme si v naší mysli nějaký obrázek, příběh nebo událost v její konkrétní podobě. Fantazie hraje v rámci používání této techniky velkou roli a může nám pomoci s dalším ukládáním. Např. máte-li si zapamatovat seznam pojmů nebo slov, můžete si je dát spojení v rámci nějakého příběhu / nějaké story z běžného života – a pak si celý děj přehrát za použití konkrétních slov, které jsme si měli uložit.

Paměť je velmi důležitá pro naše zdraví i pro zdraví našeho mozku. Nejvíce se rozvíjí samozřejmě v dětství, kdy ji nejvíce používáme – ukládáme do ní informace, které se učíme od rodičů, přátel, ve škole a celkově v rámci každodenního života. Paměť je trénovaná po celé dětství i dospívání, protože je zkrátka nejvíce spojena se školní docházkou.
Co však potom, v rámci střední a pozdní dospělosti, kdy se točíme se stereotypu práce, rodina, a jiné povinnosti a starosti, které zaplňují naši mysl?

Naše paměť nejvíce selhává tehdy, když si máme zapamatovat nějaká čísla, tváře, jména nebo jiná fakta – což paradoxně potřebujete uložit nejčastěji. Abychom byli schopni zapamatovat si vše, co je potřeba a vybavit si konkrétní informaci z dlouhodobé paměti, musíme zefektivní zejm. tu krátkodobou. Oblast krátkodobé paměti je místo, kde se informace přicházející z našich senzorických zdrojů (smyslů) třídí, a kde se rozhoduje o tom, zda informace bude zpracována a uložena do dlouhodobé paměti pro příští použití.

Kapacita toto krátkodobého uložení je 5 – 9 informací při jednom vjemu, v průměru tedy 7 informací. Není v našich silách změnit nastavení této kapacity, můžeme však zlepšit ukládání informací, a sice zlepšit komunikaci mezi jednotlivými paměťovými oblastmi. Mnemotechnické pomůcky nám danou informaci buď učiní více atraktivní nebo jí dají určitý specifický význam před tím, než ji budeme ukládat.
Dvě nejdůležitější mnemotechnické pomůcky:
·         Asociace
Danou informaci si spojíme s jinou a vytvoříme mezi nimi nějaké spojení – např. nějaký příběh nebo cokoli, co se nám bude dobře pamatovat. Zde platí pravidlo, že čím více je asociace nebo příběh zábavnější a absurdnější, tím lépe si jej zapamatujeme.
·         Vizualizace
Představíme si v naší mysli nějaký obrázek, příběh nebo událost v její konkrétní podobě. Fantazie hraje v rámci používání této techniky velkou roli a může nám pomoci s dalším ukládáním. Např. máte-li si zapamatovat seznam pojmů nebo slov, můžete si je dát spojení v rámci nějakého příběhu / nějaké story z běžného života – a pak si celý děj přehrát za použití konkrétních slov, které jsme si měli uložit.

Paměť je velmi důležitá pro naše zdraví i pro zdraví našeho mozku. Nejvíce se rozvíjí samozřejmě v dětství, kdy ji nejvíce používáme – ukládáme do ní informace, které se učíme od rodičů, přátel, ve škole a celkově v rámci každodenního života. Paměť je trénovaná po celé dětství i dospívání, protože je zkrátka nejvíce spojena se školní docházkou.
Co však potom, v rámci střední a pozdní dospělosti, kdy se točíme se stereotypu práce, rodina, a jiné povinnosti a starosti, které zaplňují naši mysl?

Naše paměť nejvíce selhává tehdy, když si máme zapamatovat nějaká čísla, tváře, jména nebo jiná fakta – což paradoxně potřebujete uložit nejčastěji. Abychom byli schopni zapamatovat si vše, co je potřeba a vybavit si konkrétní informaci z dlouhodobé paměti, musíme zefektivní zejm. tu krátkodobou. Oblast krátkodobé paměti je místo, kde se informace přicházející z našich senzorických zdrojů (smyslů) třídí, a kde se rozhoduje o tom, zda informace bude zpracována a uložena do dlouhodobé paměti pro příští použití.

Kapacita toto krátkodobého uložení je 5 – 9 informací při jednom vjemu, v průměru tedy 7 informací. Není v našich silách změnit nastavení této kapacity, můžeme však zlepšit ukládání informací, a sice zlepšit komunikaci mezi jednotlivými paměťovými oblastmi. Mnemotechnické pomůcky nám danou informaci buď učiní více atraktivní nebo jí dají určitý specifický význam před tím, než ji budeme ukládat.
Dvě nejdůležitější mnemotechnické pomůcky:
·         Asociace
Danou informaci si spojíme s jinou a vytvoříme mezi nimi nějaké spojení – např. nějaký příběh nebo cokoli, co se nám bude dobře pamatovat. Zde platí pravidlo, že čím více je asociace nebo příběh zábavnější a absurdnější, tím lépe si jej zapamatujeme.
·         Vizualizace
Představíme si v naší mysli nějaký obrázek, příběh nebo událost v její konkrétní podobě. Fantazie hraje v rámci používání této techniky velkou roli a může nám pomoci s dalším ukládáním. Např. máte-li si zapamatovat seznam pojmů nebo slov, můžete si je dát spojení v rámci nějakého příběhu / nějaké story z běžného života – a pak si celý děj přehrát za použití konkrétních slov, které jsme si měli uložit.

Paměť je velmi důležitá pro naše zdraví i pro zdraví našeho mozku. Nejvíce se rozvíjí samozřejmě v dětství, kdy ji nejvíce používáme – ukládáme do ní informace, které se učíme od rodičů, přátel, ve škole a celkově v rámci každodenního života. Paměť je trénovaná po celé dětství i dospívání, protože je zkrátka nejvíce spojena se školní docházkou.
Co však potom, v rámci střední a pozdní dospělosti, kdy se točíme se stereotypu práce, rodina, a jiné povinnosti a starosti, které zaplňují naši mysl?

Naše paměť nejvíce selhává tehdy, když si máme zapamatovat nějaká čísla, tváře, jména nebo jiná fakta – což paradoxně potřebujete uložit nejčastěji. Abychom byli schopni zapamatovat si vše, co je potřeba a vybavit si konkrétní informaci z dlouhodobé paměti, musíme zefektivní zejm. tu krátkodobou. Oblast krátkodobé paměti je místo, kde se informace přicházející z našich senzorických zdrojů (smyslů) třídí, a kde se rozhoduje o tom, zda informace bude zpracována a uložena do dlouhodobé paměti pro příští použití.

Kapacita toto krátkodobého uložení je 5 – 9 informací při jednom vjemu, v průměru tedy 7 informací. Není v našich silách změnit nastavení této kapacity, můžeme však zlepšit ukládání informací, a sice zlepšit komunikaci mezi jednotlivými paměťovými oblastmi. Mnemotechnické pomůcky nám danou informaci buď učiní více atraktivní nebo jí dají určitý specifický význam před tím, než ji budeme ukládat.
Dvě nejdůležitější mnemotechnické pomůcky:
·         Asociace
Danou informaci si spojíme s jinou a vytvoříme mezi nimi nějaké spojení – např. nějaký příběh nebo cokoli, co se nám bude dobře pamatovat. Zde platí pravidlo, že čím více je asociace nebo příběh zábavnější a absurdnější, tím lépe si jej zapamatujeme.
·         Vizualizace
Představíme si v naší mysli nějaký obrázek, příběh nebo událost v její konkrétní podobě. Fantazie hraje v rámci používání této techniky velkou roli a může nám pomoci s dalším ukládáním. Např. máte-li si zapamatovat seznam pojmů nebo slov, můžete si je dát spojení v rámci nějakého příběhu / nějaké story z běžného života – a pak si celý děj přehrát za použití konkrétních slov, které jsme si měli uložit.

Paměť je velmi důležitá pro naše zdraví i pro zdraví našeho mozku. Nejvíce se rozvíjí samozřejmě v dětství, kdy ji nejvíce používáme – ukládáme do ní informace, které se učíme od rodičů, přátel, ve škole a celkově v rámci každodenního života. Paměť je trénovaná po celé dětství i dospívání, protože je zkrátka nejvíce spojena se školní docházkou.
Co však potom, v rámci střední a pozdní dospělosti, kdy se točíme se stereotypu práce, rodina, a jiné povinnosti a starosti, které zaplňují naši mysl?

Naše paměť nejvíce selhává tehdy, když si máme zapamatovat nějaká čísla, tváře, jména nebo jiná fakta – což paradoxně potřebujete uložit nejčastěji. Abychom byli schopni zapamatovat si vše, co je potřeba a vybavit si konkrétní informaci z dlouhodobé paměti, musíme zefektivní zejm. tu krátkodobou. Oblast krátkodobé paměti je místo, kde se informace přicházející z našich senzorických zdrojů (smyslů) třídí, a kde se rozhoduje o tom, zda informace bude zpracována a uložena do dlouhodobé paměti pro příští použití.

Kapacita toto krátkodobého uložení je 5 – 9 informací při jednom vjemu, v průměru tedy 7 informací. Není v našich silách změnit nastavení této kapacity, můžeme však zlepšit ukládání informací, a sice zlepšit komunikaci mezi jednotlivými paměťovými oblastmi. Mnemotechnické pomůcky nám danou informaci buď učiní více atraktivní nebo jí dají určitý specifický význam před tím, než ji budeme ukládat.
Dvě nejdůležitější mnemotechnické pomůcky:
·         Asociace
Danou informaci si spojíme s jinou a vytvoříme mezi nimi nějaké spojení – např. nějaký příběh nebo cokoli, co se nám bude dobře pamatovat. Zde platí pravidlo, že čím více je asociace nebo příběh zábavnější a absurdnější, tím lépe si jej zapamatujeme.
·         Vizualizace
Představíme si v naší mysli nějaký obrázek, příběh nebo událost v její konkrétní podobě. Fantazie hraje v rámci používání této techniky velkou roli a může nám pomoci s dalším ukládáním. Např. máte-li si zapamatovat seznam pojmů nebo slov, můžete si je dát spojení v rámci nějakého příběhu / nějaké story z běžného života – a pak si celý děj přehrát za použití konkrétních slov, které jsme si měli uložit.

Paměť je velmi důležitá pro naše zdraví i pro zdraví našeho mozku. Nejvíce se rozvíjí samozřejmě v dětství, kdy ji nejvíce používáme – ukládáme do ní informace, které se učíme od rodičů, přátel, ve škole a celkově v rámci každodenního života. Paměť je trénovaná po celé dětství i dospívání, protože je zkrátka nejvíce spojena se školní docházkou.
Co však potom, v rámci střední a pozdní dospělosti, kdy se točíme se stereotypu práce, rodina, a jiné povinnosti a starosti, které zaplňují naši mysl?

Naše paměť nejvíce selhává tehdy, když si máme zapamatovat nějaká čísla, tváře, jména nebo jiná fakta – což paradoxně potřebujete uložit nejčastěji. Abychom byli schopni zapamatovat si vše, co je potřeba a vybavit si konkrétní informaci z dlouhodobé paměti, musíme zefektivní zejm. tu krátkodobou. Oblast krátkodobé paměti je místo, kde se informace přicházející z našich senzorických zdrojů (smyslů) třídí, a kde se rozhoduje o tom, zda informace bude zpracována a uložena do dlouhodobé paměti pro příští použití.

Kapacita toto krátkodobého uložení je 5 – 9 informací při jednom vjemu, v průměru tedy 7 informací. Není v našich silách změnit nastavení této kapacity, můžeme však zlepšit ukládání informací, a sice zlepšit komunikaci mezi jednotlivými paměťovými oblastmi. Mnemotechnické pomůcky nám danou informaci buď učiní více atraktivní nebo jí dají určitý specifický význam před tím, než ji budeme ukládat.
Dvě nejdůležitější mnemotechnické pomůcky:
·         Asociace
Danou informaci si spojíme s jinou a vytvoříme mezi nimi nějaké spojení – např. nějaký příběh nebo cokoli, co se nám bude dobře pamatovat. Zde platí pravidlo, že čím více je asociace nebo příběh zábavnější a absurdnější, tím lépe si jej zapamatujeme.
·         Vizualizace
Představíme si v naší mysli nějaký obrázek, příběh nebo událost v její konkrétní podobě. Fantazie hraje v rámci používání této techniky velkou roli a může nám pomoci s dalším ukládáním. Např. máte-li si zapamatovat seznam pojmů nebo slov, můžete si je dát spojení v rámci nějakého příběhu / nějaké story z běžného života – a pak si celý děj přehrát za použití konkrétních slov, které jsme si měli uložit.

Paměť je velmi důležitá pro naše zdraví i pro zdraví našeho mozku. Nejvíce se rozvíjí samozřejmě v dětství, kdy ji nejvíce používáme – ukládáme do ní informace, které se učíme od rodičů, přátel, ve škole a celkově v rámci každodenního života. Paměť je trénovaná po celé dětství i dospívání, protože je zkrátka nejvíce spojena se školní docházkou.
Co však potom, v rámci střední a pozdní dospělosti, kdy se točíme se stereotypu práce, rodina, a jiné povinnosti a starosti, které zaplňují naši mysl?

Naše paměť nejvíce selhává tehdy, když si máme zapamatovat nějaká čísla, tváře, jména nebo jiná fakta – což paradoxně potřebujete uložit nejčastěji. Abychom byli schopni zapamatovat si vše, co je potřeba a vybavit si konkrétní informaci z dlouhodobé paměti, musíme zefektivní zejm. tu krátkodobou. Oblast krátkodobé paměti je místo, kde se informace přicházející z našich senzorických zdrojů (smyslů) třídí, a kde se rozhoduje o tom, zda informace bude zpracována a uložena do dlouhodobé paměti pro příští použití.

Kapacita toto krátkodobého uložení je 5 – 9 informací při jednom vjemu, v průměru tedy 7 informací. Není v našich silách změnit nastavení této kapacity, můžeme však zlepšit ukládání informací, a sice zlepšit komunikaci mezi jednotlivými paměťovými oblastmi. Mnemotechnické pomůcky nám danou informaci buď učiní více atraktivní nebo jí dají určitý specifický význam před tím, než ji budeme ukládat.
Dvě nejdůležitější mnemotechnické pomůcky:
·         Asociace
Danou informaci si spojíme s jinou a vytvoříme mezi nimi nějaké spojení – např. nějaký příběh nebo cokoli, co se nám bude dobře pamatovat. Zde platí pravidlo, že čím více je asociace nebo příběh zábavnější a absurdnější, tím lépe si jej zapamatujeme.
·         Vizualizace
Představíme si v naší mysli nějaký obrázek, příběh nebo událost v její konkrétní podobě. Fantazie hraje v rámci používání této techniky velkou roli a může nám pomoci s dalším ukládáním. Např. máte-li si zapamatovat seznam pojmů nebo slov, můžete si je dát spojení v rámci nějakého příběhu / nějaké story z běžného života – a pak si celý děj přehrát za použití konkrétních slov, které jsme si měli uložit.

Paměť je velmi důležitá pro naše zdraví i pro zdraví našeho mozku. Nejvíce se rozvíjí samozřejmě v dětství, kdy ji nejvíce používáme – ukládáme do ní informace, které se učíme od rodičů, přátel, ve škole a celkově v rámci každodenního života. Paměť je trénovaná po celé dětství i dospívání, protože je zkrátka nejvíce spojena se školní docházkou.
Co však potom, v rámci střední a pozdní dospělosti, kdy se točíme se stereotypu práce, rodina, a jiné povinnosti a starosti, které zaplňují naši mysl?

Naše paměť nejvíce selhává tehdy, když si máme zapamatovat nějaká čísla, tváře, jména nebo jiná fakta – což paradoxně potřebujete uložit nejčastěji. Abychom byli schopni zapamatovat si vše, co je potřeba a vybavit si konkrétní informaci z dlouhodobé paměti, musíme zefektivní zejm. tu krátkodobou. Oblast krátkodobé paměti je místo, kde se informace přicházející z našich senzorických zdrojů (smyslů) třídí, a kde se rozhoduje o tom, zda informace bude zpracována a uložena do dlouhodobé paměti pro příští použití.

Kapacita toto krátkodobého uložení je 5 – 9 informací při jednom vjemu, v průměru tedy 7 informací. Není v našich silách změnit nastavení této kapacity, můžeme však zlepšit ukládání informací, a sice zlepšit komunikaci mezi jednotlivými paměťovými oblastmi. Mnemotechnické pomůcky nám danou informaci buď učiní více atraktivní nebo jí dají určitý specifický význam před tím, než ji budeme ukládat.
Dvě nejdůležitější mnemotechnické pomůcky:
·         Asociace
Danou informaci si spojíme s jinou a vytvoříme mezi nimi nějaké spojení – např. nějaký příběh nebo cokoli, co se nám bude dobře pamatovat. Zde platí pravidlo, že čím více je asociace nebo příběh zábavnější a absurdnější, tím lépe si jej zapamatujeme.
·         Vizualizace
Představíme si v naší mysli nějaký obrázek, příběh nebo událost v její konkrétní podobě. Fantazie hraje v rámci používání této techniky velkou roli a může nám pomoci s dalším ukládáním. Např. máte-li si zapamatovat seznam pojmů nebo slov, můžete si je dát spojení v rámci nějakého příběhu / nějaké story z běžného života – a pak si celý děj přehrát za použití konkrétních slov, které jsme si měli uložit.

Paměť je velmi důležitá pro naše zdraví i pro zdraví našeho mozku. Nejvíce se rozvíjí samozřejmě v dětství, kdy ji nejvíce používáme – ukládáme do ní informace, které se učíme od rodičů, přátel, ve škole a celkově v rámci každodenního života. Paměť je trénovaná po celé dětství i dospívání, protože je zkrátka nejvíce spojena se školní docházkou.
Co však potom, v rámci střední a pozdní dospělosti, kdy se točíme se stereotypu práce, rodina, a jiné povinnosti a starosti, které zaplňují naši mysl?

Naše paměť nejvíce selhává tehdy, když si máme zapamatovat nějaká čísla, tváře, jména nebo jiná fakta – což paradoxně potřebujete uložit nejčastěji. Abychom byli schopni zapamatovat si vše, co je potřeba a vybavit si konkrétní informaci z dlouhodobé paměti, musíme zefektivní zejm. tu krátkodobou. Oblast krátkodobé paměti je místo, kde se informace přicházející z našich senzorických zdrojů (smyslů) třídí, a kde se rozhoduje o tom, zda informace bude zpracována a uložena do dlouhodobé paměti pro příští použití.

Kapacita toto krátkodobého uložení je 5 – 9 informací při jednom vjemu, v průměru tedy 7 informací. Není v našich silách změnit nastavení této kapacity, můžeme však zlepšit ukládání informací, a sice zlepšit komunikaci mezi jednotlivými paměťovými oblastmi. Mnemotechnické pomůcky nám danou informaci buď učiní více atraktivní nebo jí dají určitý specifický význam před tím, než ji budeme ukládat.
Dvě nejdůležitější mnemotechnické pomůcky:
·         Asociace
Danou informaci si spojíme s jinou a vytvoříme mezi nimi nějaké spojení – např. nějaký příběh nebo cokoli, co se nám bude dobře pamatovat. Zde platí pravidlo, že čím více je asociace nebo příběh zábavnější a absurdnější, tím lépe si jej zapamatujeme.
·         Vizualizace
Představíme si v naší mysli nějaký obrázek, příběh nebo událost v její konkrétní podobě. Fantazie hraje v rámci používání této techniky velkou roli a může nám pomoci s dalším ukládáním. Např. máte-li si zapamatovat seznam pojmů nebo slov, můžete si je dát spojení v rámci nějakého příběhu / nějaké story z běžného života – a pak si celý děj přehrát za použití konkrétních slov, které jsme si měli uložit.

Možná za vaší zahradou, místo žlutého pole s řepkou, máte posazenou cukrovou řepu. To je dobře. Ale je pro ni důležitý nejenom dostatek jarní vláhy, ale vláhy po celé léto. Takže doufejme, že letošní úrodu řepy sucho neohrozí, tak jako minulý rok.

Cukr má vždyvelké zastoupení ve včelařství.
I když máme ve své stravě cukr omezovat, tak je pro naše tělo důležitý. Proč? Protože má kladný vliv jak na naši dostatečnou energii – to se týká jednoduchých cukrů. Bílý rafinovaný cukr je bez živin. Dále cukry mají kladný vliv na naše myšlenkové procesy – jsou to takzvané „poznávací funkce“, jako je paměť, pozornost, řeč, schopnost chápání, orientace v prostoru atd. A tyto funkce se doslova trénují od dětství.

Ale samozřejmě, každý jedinec má vrozenou schopnost organismu jak pro příjem cukru, tak pro jeho zpracování. Je to jen a jen na každém z nás, jak se od dětství, tak následně v pozdějším věku, budeme stravovat.
Nic se nesmí přehánět.A to samozřejmě platí i o příjmu cukrů – sacharidů v naší stravě. Protože v podstatě na našem trhu je nepřeberné množství sladkostí v různých podobách, kterým občas nedokážeme odolat, což našemu zdraví škodí.
A co se týká naší tělesné hmotnosti – nadváhy, ta snad ani není způsobena množstvím cukrů, které naše tělo přijme, ta nadváha vzniká především špatnými návyky stravování, kde nejsou přijímané kalorie vyvážené. Příjem + výdej.
Zdravé vařeníjako takové, by mělo být správně s co nejmenším množstvím soli, tak i cukru. Co se týká výběru, pokud vám to vaše peněženka dovolí, je zdravější používat cukr z cukrové třtiny, který obsahuje melasu, což bílý cukr, který je levnější, nemá. Ale na druhou stranu, každá strava by měla být chutná. Doma upečený ovocný koláč, nebo piškot, ať ho budou jíst děti nebo dospělí, bude určitě zdravější než různé kupované cukrovinky a „pitíčka“.
 
Něco z historie: počátky československého cukrovarnictví se datují od roku 1831. Až do 2. světové války se cukrovarnictví podílelo téměř na 60 % vývozu v celé Evropě. Cukrovce se vždy v naší zemi dařilo. Po roce 1975 cukrovarnictví začalo upadat z důvodu nedostatku financí na nákup jak kvalitního osiva ze zahraničí, tak zároveň i na nákup nových technologií. Ze 75 cukrovarů, které ještě v roce 1992 v Československu zbyly, jich v současnosti máme v Čechách pouze 6. Příčinou zrušení cukrovarů a výnosů cukrovky bylo drastické nařízení snížení kvót EU. A dnes jsou konečné tyto kvóty zrušené.