Blog

Internet velmi významnou měrou přispěl k tomu, že se tiskne stále méně a méně knih. Jednak jsou k dispozici stále více knihy elektronické, kdy čtete knihy ze čtečky nebo tabletu, nebo se stávají oblíbené takzvané audioknihy, kdy kniha je načtena o audio podoby. Časopisy a noviny se také nevydávají v takových nákladech, jako tomu bývalo dříve, i když nabídka titulů je rozhodně bohatá. Znamená to snad omezení polygrafického průmyslu? Možná to tak vypadalo, ale polygrafie (tiskařský průmysl) je oblast velmi flexibilní, jejíž odborníci jsou schopni pružně reagovat na potřeby cílového uživatele.

Trendem je obalový design

Dříve představovaly gró polygrafického průmyslu především knihy, časopisy a noviny, dnes se pozornost významnou měrou obrací také na obalový design. Je to možná trochu alarmující a jen to zvýrazňuje obavy těch, kteří mají pocit, že žijeme v příliš konzumní společnosti. Ponechme stranou moralizování a zaměřme se na technologie tisku. Jedná se totiž o zcela odlišnou technologii.
Knihy, noviny a časopisy se tisknou obvykle technologií ofsetovou, tedy tisku z plochy. Tato technologie je ovšem nepoužitelná pro obalové technologie.
 

Flexografie

Obalový design využívá především technologii flexotisku neboli tisku z výšky. Tato technologie se v posledních desetiletích velmi zdokonalila. Není to ovšem jen odlišná technologie, je to zcela odlišná předtisková příprava. Flexografie je na přípravu podstatně náročnější.
Flexotisk se využívá na potisk plastových folií, papíru, kartonu a lepenky. Tiskovou formu představuje pružný štoček. Štočky se vyrábějí fotopolymerní cestou. Samotný štoček se lepí na tiskový válec, z něhož se pak tiskne. Podobně jako u ofsetu se tiskne CMYK barvami, ovšem mnohem více než v ofsetových technologiích se tiskne také přímými barvami. Flexotisk umožňuje tisk až osmi barvami.

Internet velmi významnou měrou přispěl k tomu, že se tiskne stále méně a méně knih. Jednak jsou k dispozici stále více knihy elektronické, kdy čtete knihy ze čtečky nebo tabletu, nebo se stávají oblíbené takzvané audioknihy, kdy kniha je načtena o audio podoby. Časopisy a noviny se také nevydávají v takových nákladech, jako tomu bývalo dříve, i když nabídka titulů je rozhodně bohatá. Znamená to snad omezení polygrafického průmyslu? Možná to tak vypadalo, ale polygrafie (tiskařský průmysl) je oblast velmi flexibilní, jejíž odborníci jsou schopni pružně reagovat na potřeby cílového uživatele.

Trendem je obalový design

Dříve představovaly gró polygrafického průmyslu především knihy, časopisy a noviny, dnes se pozornost významnou měrou obrací také na obalový design. Je to možná trochu alarmující a jen to zvýrazňuje obavy těch, kteří mají pocit, že žijeme v příliš konzumní společnosti. Ponechme stranou moralizování a zaměřme se na technologie tisku. Jedná se totiž o zcela odlišnou technologii.
Knihy, noviny a časopisy se tisknou obvykle technologií ofsetovou, tedy tisku z plochy. Tato technologie je ovšem nepoužitelná pro obalové technologie.
 

Flexografie

Obalový design využívá především technologii flexotisku neboli tisku z výšky. Tato technologie se v posledních desetiletích velmi zdokonalila. Není to ovšem jen odlišná technologie, je to zcela odlišná předtisková příprava. Flexografie je na přípravu podstatně náročnější.
Flexotisk se využívá na potisk plastových folií, papíru, kartonu a lepenky. Tiskovou formu představuje pružný štoček. Štočky se vyrábějí fotopolymerní cestou. Samotný štoček se lepí na tiskový válec, z něhož se pak tiskne. Podobně jako u ofsetu se tiskne CMYK barvami, ovšem mnohem více než v ofsetových technologiích se tiskne také přímými barvami. Flexotisk umožňuje tisk až osmi barvami.

Internet velmi významnou měrou přispěl k tomu, že se tiskne stále méně a méně knih. Jednak jsou k dispozici stále více knihy elektronické, kdy čtete knihy ze čtečky nebo tabletu, nebo se stávají oblíbené takzvané audioknihy, kdy kniha je načtena o audio podoby. Časopisy a noviny se také nevydávají v takových nákladech, jako tomu bývalo dříve, i když nabídka titulů je rozhodně bohatá. Znamená to snad omezení polygrafického průmyslu? Možná to tak vypadalo, ale polygrafie (tiskařský průmysl) je oblast velmi flexibilní, jejíž odborníci jsou schopni pružně reagovat na potřeby cílového uživatele.

Trendem je obalový design

Dříve představovaly gró polygrafického průmyslu především knihy, časopisy a noviny, dnes se pozornost významnou měrou obrací také na obalový design. Je to možná trochu alarmující a jen to zvýrazňuje obavy těch, kteří mají pocit, že žijeme v příliš konzumní společnosti. Ponechme stranou moralizování a zaměřme se na technologie tisku. Jedná se totiž o zcela odlišnou technologii.
Knihy, noviny a časopisy se tisknou obvykle technologií ofsetovou, tedy tisku z plochy. Tato technologie je ovšem nepoužitelná pro obalové technologie.
 

Flexografie

Obalový design využívá především technologii flexotisku neboli tisku z výšky. Tato technologie se v posledních desetiletích velmi zdokonalila. Není to ovšem jen odlišná technologie, je to zcela odlišná předtisková příprava. Flexografie je na přípravu podstatně náročnější.
Flexotisk se využívá na potisk plastových folií, papíru, kartonu a lepenky. Tiskovou formu představuje pružný štoček. Štočky se vyrábějí fotopolymerní cestou. Samotný štoček se lepí na tiskový válec, z něhož se pak tiskne. Podobně jako u ofsetu se tiskne CMYK barvami, ovšem mnohem více než v ofsetových technologiích se tiskne také přímými barvami. Flexotisk umožňuje tisk až osmi barvami.

Internet velmi významnou měrou přispěl k tomu, že se tiskne stále méně a méně knih. Jednak jsou k dispozici stále více knihy elektronické, kdy čtete knihy ze čtečky nebo tabletu, nebo se stávají oblíbené takzvané audioknihy, kdy kniha je načtena o audio podoby. Časopisy a noviny se také nevydávají v takových nákladech, jako tomu bývalo dříve, i když nabídka titulů je rozhodně bohatá. Znamená to snad omezení polygrafického průmyslu? Možná to tak vypadalo, ale polygrafie (tiskařský průmysl) je oblast velmi flexibilní, jejíž odborníci jsou schopni pružně reagovat na potřeby cílového uživatele.

Trendem je obalový design

Dříve představovaly gró polygrafického průmyslu především knihy, časopisy a noviny, dnes se pozornost významnou měrou obrací také na obalový design. Je to možná trochu alarmující a jen to zvýrazňuje obavy těch, kteří mají pocit, že žijeme v příliš konzumní společnosti. Ponechme stranou moralizování a zaměřme se na technologie tisku. Jedná se totiž o zcela odlišnou technologii.
Knihy, noviny a časopisy se tisknou obvykle technologií ofsetovou, tedy tisku z plochy. Tato technologie je ovšem nepoužitelná pro obalové technologie.
 

Flexografie

Obalový design využívá především technologii flexotisku neboli tisku z výšky. Tato technologie se v posledních desetiletích velmi zdokonalila. Není to ovšem jen odlišná technologie, je to zcela odlišná předtisková příprava. Flexografie je na přípravu podstatně náročnější.
Flexotisk se využívá na potisk plastových folií, papíru, kartonu a lepenky. Tiskovou formu představuje pružný štoček. Štočky se vyrábějí fotopolymerní cestou. Samotný štoček se lepí na tiskový válec, z něhož se pak tiskne. Podobně jako u ofsetu se tiskne CMYK barvami, ovšem mnohem více než v ofsetových technologiích se tiskne také přímými barvami. Flexotisk umožňuje tisk až osmi barvami.

Internet velmi významnou měrou přispěl k tomu, že se tiskne stále méně a méně knih. Jednak jsou k dispozici stále více knihy elektronické, kdy čtete knihy ze čtečky nebo tabletu, nebo se stávají oblíbené takzvané audioknihy, kdy kniha je načtena o audio podoby. Časopisy a noviny se také nevydávají v takových nákladech, jako tomu bývalo dříve, i když nabídka titulů je rozhodně bohatá. Znamená to snad omezení polygrafického průmyslu? Možná to tak vypadalo, ale polygrafie (tiskařský průmysl) je oblast velmi flexibilní, jejíž odborníci jsou schopni pružně reagovat na potřeby cílového uživatele.

Trendem je obalový design

Dříve představovaly gró polygrafického průmyslu především knihy, časopisy a noviny, dnes se pozornost významnou měrou obrací také na obalový design. Je to možná trochu alarmující a jen to zvýrazňuje obavy těch, kteří mají pocit, že žijeme v příliš konzumní společnosti. Ponechme stranou moralizování a zaměřme se na technologie tisku. Jedná se totiž o zcela odlišnou technologii.
Knihy, noviny a časopisy se tisknou obvykle technologií ofsetovou, tedy tisku z plochy. Tato technologie je ovšem nepoužitelná pro obalové technologie.
 

Flexografie

Obalový design využívá především technologii flexotisku neboli tisku z výšky. Tato technologie se v posledních desetiletích velmi zdokonalila. Není to ovšem jen odlišná technologie, je to zcela odlišná předtisková příprava. Flexografie je na přípravu podstatně náročnější.
Flexotisk se využívá na potisk plastových folií, papíru, kartonu a lepenky. Tiskovou formu představuje pružný štoček. Štočky se vyrábějí fotopolymerní cestou. Samotný štoček se lepí na tiskový válec, z něhož se pak tiskne. Podobně jako u ofsetu se tiskne CMYK barvami, ovšem mnohem více než v ofsetových technologiích se tiskne také přímými barvami. Flexotisk umožňuje tisk až osmi barvami.

Internet velmi významnou měrou přispěl k tomu, že se tiskne stále méně a méně knih. Jednak jsou k dispozici stále více knihy elektronické, kdy čtete knihy ze čtečky nebo tabletu, nebo se stávají oblíbené takzvané audioknihy, kdy kniha je načtena o audio podoby. Časopisy a noviny se také nevydávají v takových nákladech, jako tomu bývalo dříve, i když nabídka titulů je rozhodně bohatá. Znamená to snad omezení polygrafického průmyslu? Možná to tak vypadalo, ale polygrafie (tiskařský průmysl) je oblast velmi flexibilní, jejíž odborníci jsou schopni pružně reagovat na potřeby cílového uživatele.

Trendem je obalový design

Dříve představovaly gró polygrafického průmyslu především knihy, časopisy a noviny, dnes se pozornost významnou měrou obrací také na obalový design. Je to možná trochu alarmující a jen to zvýrazňuje obavy těch, kteří mají pocit, že žijeme v příliš konzumní společnosti. Ponechme stranou moralizování a zaměřme se na technologie tisku. Jedná se totiž o zcela odlišnou technologii.
Knihy, noviny a časopisy se tisknou obvykle technologií ofsetovou, tedy tisku z plochy. Tato technologie je ovšem nepoužitelná pro obalové technologie.
 

Flexografie

Obalový design využívá především technologii flexotisku neboli tisku z výšky. Tato technologie se v posledních desetiletích velmi zdokonalila. Není to ovšem jen odlišná technologie, je to zcela odlišná předtisková příprava. Flexografie je na přípravu podstatně náročnější.
Flexotisk se využívá na potisk plastových folií, papíru, kartonu a lepenky. Tiskovou formu představuje pružný štoček. Štočky se vyrábějí fotopolymerní cestou. Samotný štoček se lepí na tiskový válec, z něhož se pak tiskne. Podobně jako u ofsetu se tiskne CMYK barvami, ovšem mnohem více než v ofsetových technologiích se tiskne také přímými barvami. Flexotisk umožňuje tisk až osmi barvami.

Internet velmi významnou měrou přispěl k tomu, že se tiskne stále méně a méně knih. Jednak jsou k dispozici stále více knihy elektronické, kdy čtete knihy ze čtečky nebo tabletu, nebo se stávají oblíbené takzvané audioknihy, kdy kniha je načtena o audio podoby. Časopisy a noviny se také nevydávají v takových nákladech, jako tomu bývalo dříve, i když nabídka titulů je rozhodně bohatá. Znamená to snad omezení polygrafického průmyslu? Možná to tak vypadalo, ale polygrafie (tiskařský průmysl) je oblast velmi flexibilní, jejíž odborníci jsou schopni pružně reagovat na potřeby cílového uživatele.

Trendem je obalový design

Dříve představovaly gró polygrafického průmyslu především knihy, časopisy a noviny, dnes se pozornost významnou měrou obrací také na obalový design. Je to možná trochu alarmující a jen to zvýrazňuje obavy těch, kteří mají pocit, že žijeme v příliš konzumní společnosti. Ponechme stranou moralizování a zaměřme se na technologie tisku. Jedná se totiž o zcela odlišnou technologii.
Knihy, noviny a časopisy se tisknou obvykle technologií ofsetovou, tedy tisku z plochy. Tato technologie je ovšem nepoužitelná pro obalové technologie.
 

Flexografie

Obalový design využívá především technologii flexotisku neboli tisku z výšky. Tato technologie se v posledních desetiletích velmi zdokonalila. Není to ovšem jen odlišná technologie, je to zcela odlišná předtisková příprava. Flexografie je na přípravu podstatně náročnější.
Flexotisk se využívá na potisk plastových folií, papíru, kartonu a lepenky. Tiskovou formu představuje pružný štoček. Štočky se vyrábějí fotopolymerní cestou. Samotný štoček se lepí na tiskový válec, z něhož se pak tiskne. Podobně jako u ofsetu se tiskne CMYK barvami, ovšem mnohem více než v ofsetových technologiích se tiskne také přímými barvami. Flexotisk umožňuje tisk až osmi barvami.

Internet velmi významnou měrou přispěl k tomu, že se tiskne stále méně a méně knih. Jednak jsou k dispozici stále více knihy elektronické, kdy čtete knihy ze čtečky nebo tabletu, nebo se stávají oblíbené takzvané audioknihy, kdy kniha je načtena o audio podoby. Časopisy a noviny se také nevydávají v takových nákladech, jako tomu bývalo dříve, i když nabídka titulů je rozhodně bohatá. Znamená to snad omezení polygrafického průmyslu? Možná to tak vypadalo, ale polygrafie (tiskařský průmysl) je oblast velmi flexibilní, jejíž odborníci jsou schopni pružně reagovat na potřeby cílového uživatele.

Trendem je obalový design

Dříve představovaly gró polygrafického průmyslu především knihy, časopisy a noviny, dnes se pozornost významnou měrou obrací také na obalový design. Je to možná trochu alarmující a jen to zvýrazňuje obavy těch, kteří mají pocit, že žijeme v příliš konzumní společnosti. Ponechme stranou moralizování a zaměřme se na technologie tisku. Jedná se totiž o zcela odlišnou technologii.
Knihy, noviny a časopisy se tisknou obvykle technologií ofsetovou, tedy tisku z plochy. Tato technologie je ovšem nepoužitelná pro obalové technologie.
 

Flexografie

Obalový design využívá především technologii flexotisku neboli tisku z výšky. Tato technologie se v posledních desetiletích velmi zdokonalila. Není to ovšem jen odlišná technologie, je to zcela odlišná předtisková příprava. Flexografie je na přípravu podstatně náročnější.
Flexotisk se využívá na potisk plastových folií, papíru, kartonu a lepenky. Tiskovou formu představuje pružný štoček. Štočky se vyrábějí fotopolymerní cestou. Samotný štoček se lepí na tiskový válec, z něhož se pak tiskne. Podobně jako u ofsetu se tiskne CMYK barvami, ovšem mnohem více než v ofsetových technologiích se tiskne také přímými barvami. Flexotisk umožňuje tisk až osmi barvami.

Internet velmi významnou měrou přispěl k tomu, že se tiskne stále méně a méně knih. Jednak jsou k dispozici stále více knihy elektronické, kdy čtete knihy ze čtečky nebo tabletu, nebo se stávají oblíbené takzvané audioknihy, kdy kniha je načtena o audio podoby. Časopisy a noviny se také nevydávají v takových nákladech, jako tomu bývalo dříve, i když nabídka titulů je rozhodně bohatá. Znamená to snad omezení polygrafického průmyslu? Možná to tak vypadalo, ale polygrafie (tiskařský průmysl) je oblast velmi flexibilní, jejíž odborníci jsou schopni pružně reagovat na potřeby cílového uživatele.

Trendem je obalový design

Dříve představovaly gró polygrafického průmyslu především knihy, časopisy a noviny, dnes se pozornost významnou měrou obrací také na obalový design. Je to možná trochu alarmující a jen to zvýrazňuje obavy těch, kteří mají pocit, že žijeme v příliš konzumní společnosti. Ponechme stranou moralizování a zaměřme se na technologie tisku. Jedná se totiž o zcela odlišnou technologii.
Knihy, noviny a časopisy se tisknou obvykle technologií ofsetovou, tedy tisku z plochy. Tato technologie je ovšem nepoužitelná pro obalové technologie.
 

Flexografie

Obalový design využívá především technologii flexotisku neboli tisku z výšky. Tato technologie se v posledních desetiletích velmi zdokonalila. Není to ovšem jen odlišná technologie, je to zcela odlišná předtisková příprava. Flexografie je na přípravu podstatně náročnější.
Flexotisk se využívá na potisk plastových folií, papíru, kartonu a lepenky. Tiskovou formu představuje pružný štoček. Štočky se vyrábějí fotopolymerní cestou. Samotný štoček se lepí na tiskový válec, z něhož se pak tiskne. Podobně jako u ofsetu se tiskne CMYK barvami, ovšem mnohem více než v ofsetových technologiích se tiskne také přímými barvami. Flexotisk umožňuje tisk až osmi barvami.

Mnoho lidí si pod pojmem bio potravina představí obyčejně zdravější potravinu, než jsou potraviny klasické a běžně k dostání v supermarketech. Není to daleko od pravdy, nicméně jaká je skutečná definice bio výrobků?

Co je to bio potravina?

Jedná se o potraviny pocházející z ekologického zemědělství. Každý bio produkt je vázán legislativou ekologického zemědělství. Bio potravina musí být přísně označena jako produkt ekologického zemědělství. Tyto potraviny neobsahují geneticky modifikované organismy, dále nesmí být při výrobě použito chemické hnojení, postřiky nebo jiné syntetické přípravky.

Co znamená pojem ekologické zemědělství?

V čem se takové zemědělství liší od klasického? V ekologickém zemědělství je legislativou zakázáno používat chemické prostředky pro lepší kvalitu plodin, nebo lepší růst. Ekologické hospodaření v dnešní době nabývá na popularitě. Nese to s sebou i své nedostatky, a to zejména pro farmáře. Farmáři využívají pouze své vlastní zdroje. Jinými slovy ideálně to, co si sami vypěstují. Mohou být také využity zdroje z jiného ekologického chovu. Zvířata v ekologickém zemědělství jsou velmi kvalitně krmena a mají lepší životní podmínky než v klasickém konvenčním zemědělství. Podmínkami takového chovu je kvalitní pohyb zvířat (výběh), dále snížení zatížení zvířat na plochu a krmení a krmiva pocházející z ekologického zemědělství.

Kvalita biopotravin

Na kvalitu biopotravin má vliv více faktorů.
·         Podmínky a způsob chovu – rozhodují také o pohodě zvířat a následné produkci
·         Zpracování surovin
·         Obsah důležitých látek v potravinách
·         Senzorické hodnocení potravin
Obsah výživových složek v biopotravinách ve srovnání s potravinou pocházející z konvenčního zemědělství je různý. Studie naznačují, že v bio potravinách je vyšší výskyt prospěšných mastných kyselin ve svalovině (mase) a mléce. Jestliže používáme krmivo z vlastní produkce, většinou obsahuje i menší podíl dusíkatých látek. Týká se to zejména obilovin.